Istrie
Největším poloostrovem na Jadranu je Istrie o rozloze 3160 km². Se svým 430 km dlouhým mimořádně členitým pobřežím je turisticky nejživější oblastí celého chorvatského Jadranu. Vnitrozemí Istrie pokrývá zvlněná pahorkatina se skrytými údolími a úrodné pláně. Severní část poloostrova patří sousednímu Slovinsku, na severovýchodě odděluje istrijský poloostrov od pevniny Dinárské pohoří.
Geograficky se Istrie dělí na Bílou Istrii, která zahrnuje pohoří Učka a pohoří Čičarija, táhnoucí se od Učky směrem na sever ke slovinským hranicím. Je převážně vápencové a proto také označení Bílá. Dále na Šedou Istrii, což je klín mezi Labinem, mysem Savudrija a Terstem. Ta je tvořena převážně šedou, jílovitou horninou.
Nakonec je to Červená Istrie, která se rozkládá jižně od linie Labin a mys Savudrija a je tvořena úrodnou půdou, zvanou zde červenice.
Největší počet letovisek je soustředěn na západní pobřeží. V posledních letech zde vyrostly a stále se ještě budují nová rekreační střediska, která v podstatě navazují jedno na druhé. Malebné vnitrozemí je turisty navštěvováno méně, ovšem je velmi přitažlivé díky hornaté krajině, léčivým pramenům, vinným stezkám a středověkým městům stojícím na kopcích. To vše činí z tohoto území jedno z nejzajímavějších míst Chorvatska. Ve městech na kopcích se snoubí bohatá historie a středověká atmosféra s úžasnými panoramatickými výhledy po široké krajině. Přesvědčivým příkladem je Pazin, nebo Movtun s nejspecifičtější atmosférou středověku.
Unikátní kultura Istrie se vyvíjela díky bohaté a pestré historii. Například v 19. se hranice Istrie měnily celkem pětkrát. To je také důvodem, proč je toto území jednou z nejtolerantnějších a nejkosmopolitnějších oblastí Chorvatska. Blízkost Itálie a úzké ekonomické propojení dalo pobřežním městům silný italský nádech. Mimo hlavní sezónu se turistický ruch zklidňuje a dává tak možnost kochat se římskými zříceninami, starými benátskými přístavy, pevnostmi, vinicemi na pobřeží i městy ve vnitrozemí.
