Ploče
Město Ploče leží v Dubrovnicko-Neretvanské župě v malém zálivu Jaderského moře ve velmi zajímavě členité krajině jezer (Bačinská jezera), mořských zálivů a delty řeky Neretvy a umělých kanálů.
Město má vynikající dopravní spojení, leží nedaleko jižního konce dálnice A1 na křižovatce silnic E65, pobřežní D8, E73 a D 513, ale končí zde i železnice od Čapljina a Mostaru v Bosně a Hercegovině. Ploče je vzdáleno po pobřežní silnici 97 km severozápadně od Dubrovníku a 50 km jihovýchodně od Makarské.
Historie
Místo byl od nepaměti využíváno rybáři, protože jde o klidné místo a navíc „ploché“, sušili zde své sítě. V listinách se poprvé uvádí v roce 1387, kdy se již připomíná jako přístav a obchodní místo.
Za prvního království Jugoslávie se změnilo jméno města na Alexandra podle krále Alexandra I., původní jméno se vrátilo v roce 1945. Změny přišly i později (Kardajevo), ale nebudeme se jimi zabývat, k starému jménu se město vrátilo až roku 1990.
Železnici město mělo město získat v roce 1911, když patřilo k Rakousko-Uhersku, ale ke stavbě došlo pro odpor Splitu a Dubrovníku, že by přišly o část obchodu s Bosnou a Hercegovinou, až v roce 1942. Po válce se sem nejdříve stěhovali lidí z okolních oblastí, například z Baćinaci, kteří se vrátili z vyhnanství v El Shatt v Egyptě a našli své domy zničené, a ze Zagory. Bydleli nejprve v upravených chatrčích na řece Černé a v kasárnách v okrajové části města. Na Černé řece byly postaveny budovy různých institucí, např. pro zástupce vlády, různé služby, obchody, restaurace atd., zatímco v horní část města byly pekárna, kostel a škola.
Během občanské války byly v Ploče odstřelovány budovy Interšpedu, přístav a nemocnice, v září 1991 tu došlo i k menší námořní bitvě.
Přístav Ploče
Ve středověku zde jistě existoval přístav, ale moderní přístav tu byl postaven až roku 1939 a autorem projektu byl Ukrajinec z Kyjeva Boris Karakoz. O přístavu se uvažovalo již dříve, ale byly zde úvahy o tom, že naplaveniny neretvy by neunesly stavbu železnice. Přístav chtěli využívat i němci za 2. sv. války k dopravě zboží, ale partyzáni jim v tom svou činností zabránili. Po skončení války došlo k rozšíření přístavu pokládáním betonových desek,
Ploče dnes
Ploče jsou dnes malým moderním přístavním městem s asi 6,5 tisíci obyvateli, s aglomerací to je asi 11 tisíc. Podle překládky jde o druhý největší přístav v Chorvatsku, k činnosti přístavu se váže velké množství souvisejících činností, doprava, skladování, logistika atd. Je na škodu, že cestovní ruch na rozdíl od jiných pobřežních měst Chorvatska tu má jen menší význam. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu jsou tu ale vynikající vzhledem k blízkosti Bačinských jezer a řeky Neretvy se svou deltou. Je to místo vhodné pro lov ptáků, rybolov a zemědělství, zejména pro pěstování citrusových plodů a dalšího ovoce, zejména melounů, švestek, a ze zeleniny rajčat. Zdejší průmysl zde po občanské hraje jen minimální roli. Snad se v budoucnu rozvine již díky přístavu a dobrému spojení.
se, že města Najděte si svůj budoucnosti rozvíjet své dopravní poloze, která bude významně přispět k nedávné výstavby Jaderského a Jónského moře a panevropský koridor 5c, která bude centrem se nachází v blízkosti města.
Památky a zajímavosti
Na první pohled návštěvníka zaujme kostel Královny nebes a země v církevním komplexu na nábřeží, pak je tu pomník sv. Mikuláše (Nikole), Památeční park s pomníkem obětem fašistické zvůle. Za pozornost stojí i italský bunkr z 2. sv. války. Kostel Sv. Jury v Baćině je starý víc jak 600 let. Významné archeologické naleziště se nachází v oblasti u Saric Struga.
Osada Komin
Komin dnes patří k Ploči, ale má za sebou zajímavou historii, Původně to bylo místo na vrškách u ústí Neretvy do moře, ale asi před 400 lety město zničila epidemie malárie a lidé se posunuly asi 6 km proti proudu. Z Komina pocházeli v minulosti slavní piráti a bojovníci proti Benátčanům. V roce 1925 zde byl postaven kostel sv. Antonína Paduánského, kterému místní říkají „holubice“.
U ústí řeky Neretvy je dnes chráněná přírodní rezervace Paria s lyskami, úhořů a dalšími zvířaty.
Komín je znám také z Guinnessovy knihy rekordů, když v roce 2008 se zde shromáždil největší počet Šmoulů na jednom místě, bylo jich 533a všichni oblečeni jako legendární malé modré bytosti.
