Lázeňské město Topusko v Chorvatsku
Topusko je lázeňské město ve vnitrozemí Chorvatsku v regionu Sisak-Moslavina, jeho prameny jsou známé již dvě tisíciletí. Topusko leží v příjemné krajině plné lesů, které zvou k procházce, ale najdeme zde i historické památky.
A kdo hledá klid, asi by měl zajet sem, tady ho najde oproti rušnému pobřeží v bohaté míře.
Poloha a doprava
Topusko najdeme ve středním Chorvatsku na hranicích mezi Kordunem a Banovinou, v malebné části středního toku řeky Glina v kopcovité oblasti 1k km jihozápadně od Gliny. Nejbližší dálnice A1 je odsud 55 km u Karlovace. Z dalších větších měst je Velika Kladuška 25 km jihozápadně.
Prameny
Nedaleko Topuska jsou známé zdroje studené pitné vody, jsou to prameny Mollinari, Benko a Jelacic var, důležité jsou ale termální prameny. Z těch jsou tři hlavní a několik menších, kdy vycházejí na povrch z hloubky asi 1500 metrů a jsou sopečného původu. Sirné prameny dosahují až 86 stupňů Celsia, léčivé bahno přináší úlevu nemocným lidem, kteří trpí revmatismem, artritidou a i jiným tělesným postižením. Lékařské využití teplé vody je výsledkem tisíciletých zkušeností, ale také výsledkem zkoumání a diskuzí poslední doby. Voda působí dobře na regeneraci těla a jeho obranných faktorů. Podle nejnovějších poznatků světových renomovaných institucí se termální vody v Topusko podle kvalitativního složení řadí mezi nejkvalitnější v Evropě. Lázně jsou dnes směsicí historických i nových budov.
Historie
Díky termálním pramenům je oblast Topuska osídlena velmi časně, nejstarší stopy lze datovat do eneolitu či do přechodného období mezi dobou kamennou a bronzovou, osídlení se táhne do počátku doby železné. V římském období na místě Topuska stálo kamenné sídlo, důležité jsou kamenné oltáře věnované bohům Jupitera a božskému páru Vidas a Thian, lesnímu bohu Silvanovi a dalším. Ve 4. a 5. století tudy procházeli Gótové a Lombarďané a pak Avaři, v 8. století Frankové a po nich Maďaři v 1. polovině 10. století, jen do roku 1097, kdy byli poraženi v bitvě Gvozd, kde umírá Peter Svačić a místu se dnes říká Petrova Gora. Za chorvatské dynastie v letech 925 až 1102 byly zdejší lázně známé a za chorvatsko-uherského krále Andrew II. zde stálo město a ten sem povolal roku 1211 cisterciáky z Francie, kteří vybudovali klášter a nádherný kostel P. Marie. V roce 1548 a i později Turci plenili město a klášter zničili. Po jejich odchodu se město opět osidlovalo, ale bylo významné pro své lázně, které se začaly budovat po roce 1800. Dne 9. května 1944 se zde sešel chorvatský parlament, který rozhodoval o dalším osudu země.
Památky
Několik památek na dobu římskou je vystaveno v dočasném lapidárium hotelu „Spa“ Topusko. Pozůstatky města z doby chorvatsko-uherského krále Andrew II., uváděné roku 1201, se nacházejí na Nikolina kopci v centru města Topusko. Z gotického cisterciáckého kláštera se dochoval portál vysoký 23 metrů.
Farní kostel Navštívení Panny Marie byl postaven v roce 1829 v klasicistním stylu, kostel sv. Mikuláše, připomínaný 1334, byl nově postaven v letech 1830 až 1835.
Z novějších staveb to jsou některé objekty lázní a především vila Mirna z roku 1842, ale přestavěná roku 1910. Zajímavé jsou i Kamenné pomníky, skalní stěna se znaky a texty po návštěvních města.
Cestovní ruch
Procházka po městě by vždy měla směřovat do parky, včetně slavného parku Nikolina kopce a parku Opatovina, najdeme zde četné exotické stromy, například gingo biloba(jinan dvoulaločný), sekvoje a další. Mnoho botaniků a historiků Topusko s nadšením obdivují krásu krajiny a klid v okolí. Kromě léčebných pobytů v lázních nabízí Topusko četné sportovně-rekreační vyžití v překrásném přírodě v okolí, ale i rafting na Mrežnici, Koraně a Uně, cyklistiku, procházky, lov a rybolov.
Největším lákadlem obyvatel i návštěvníků je překrásný areál koupaliště s tobogány, skluzavkami a podobně. Zde si můžete zahrát stolní tenis, tenis, plážový volejbal, vodní pólo nebo minigolf, ale také půjčit kola, nafukovací člun nebo navštívit moderní fitness centrum. Město nabízí i velmi dobré možnosti ubytování, zejména je to především hotel Top-Terme.
Flickr (tbSMITH)
