Památečný i průmyslový Solin
Solin je město v Chorvatsku, které by měl asi navštívit každý, kdo se pohybuje v okolí Splitu. Najdeme zde nejen infrastrukturu pro kratší či delší pobyt, ale hlavně památky, které řadí město k nejpřednějším místům ve světě.
Poloha a doprava
Solin najdeme ve střední Dalmácii, severovýchodně od Splitu, s nímž tvoří jednu aglomeraci v městské hromadné dopravě. Solin je samostatným městem, obklopeným horami Kozjak (779 m) na severu a Mosor (1339 m) na východě, ale leží i na břehu Jaderského moře. Městem prochází Jaderská silnice D8 (E65), východně víceproudá silnice D1 (E71), na pobřeží se rozkládá složitý železniční uzel na trati Záhřeb – Split.
Město se dělí na dvě části, rezidenční a obchodní se nachází severně od ústí řeky Jadro do moře, na mírných svazích, průmyslové plochy se rozkládají v údolí horního toku Jadra a velké plochy západně od města směrem nad Kaštel. Město má i dobré spojení se splitským letištěm 15 km západně od Solina.
Historie
Původní Salona byla římská osada z 3. století před n.l. se postupně vyvinula v hlavní město římské provincie Dalmácie, kde se narodil i císař Dioklecián. Od poloviny 3. století zde bylo biskupství, od 4. století zde stály velké baziliky křesťanských mučedníků, v 5. století byla Salona křesťanskou metropolí, v 6. století zde bylo arcibiskupství. Roku 614 či 639 Salonu zničili Slované a po nich přišli Avaři.
Po jejich odchodu v polovině 7. století se zdejší obyvatelé přesunuli do Splitu. Město se obnovilo a v 9. století vévoda Trpimir postavil benediktinský klášter mezi Klisem a Solinem, zdejší nápisy z roku 852 jsou prvními zmínkami o jménech Chorvatů na chorvatském území.. V 10. století královna Jelena zde vybudovala dva kostely sv. Štěpána a Panny Marie, v kostel sv. Štěpána bylo pohřbeno několik chorvatských králů a další šlechtici. V 11. století byl postaven další kostel na sever od Solina, kde byla pak korunován král Zvonimir Chorvatský.
Velký rozmach zaznamenal Solin v 2. polovině 20. století, kdy se tu začaly budovat průmyslové podniky a s nimi vzrostl i počet obyvatel. Otevřeny byly dvě cementárny, což má vliv na ekologii, ale ještě víc továrna Salonit s azbestovými výrobky. Dále tu jsou loděnice Viktora Lenace a pivovar Adriatic, řada obchodních společností a přístavní terminál pro překládky ropných produktů. Jsou zde také stáčírna Coca Cola a továrna AD Plastik s výrobou plachetnic a autodílů.
Památky
Římské město bylo prozkoumáno jen z části, ale i tak odhalené památky hovoří o jeho velkém významu, např. jen oblast opevněná hradbami měla 72 ha a délku hradeb 4 km s 90 věžemi. Z hlavních objevů to je amfiteátr pro 1.800 diváků z 2. st., baziliky ze 4. a 5.st., baptisterium, hřbitov Manastirine, starý křesťanský hřbitov Marusinac, Ceasarova brána, lázně (Terme) a další. Z mladších památek to jsou v místě Rižinice vykopávky benediktinského kláštera z roku 852, na Ženském ostrově v řece Jadro stojí kostel sv. Štěpána z 10. století na místě starších církevních i římských staveb, Šuplja crkva jsou zbytky bazilika proslavené korunovací krále Zvonimira. Severovýchodně od Solinu se nachází velmi dobře zachovalá středověká pevnost Klis.
Astronomické centrum
Solin je sídlem Astronomického centra Salon, vědecko – výzkumné společnosti, která se zaměřuje na osvětu zejména mládeže. Pořádají se tu aktivity zaměřené na šíření znalostí v oblasti astronomie, výzkum a vědecké práce v oblasti astronomie a ochrany nebe od světelného znečištění.
Cestovní ruch
Město Solín nepatří mezi významná rekreační centra, protože jeho pobřeží je většinou obsazeno průmyslem a přístavními objekty, ale jistě stojí připomenout Solinské kulturní léto s mnoha akcemi rázu hudebního, divadelního, folklorního atd.
Město nabízí přesto velké možnosti ubytování v soukromých domech, apartmánech, je tu hotel President, Villa Solin, Villa Pool Mansion Salonae aj. Solin je také velmi vhodné výchozí bod pro výlety do pohoří Kozjak.
Foto: flickr.com (Meghan Newell)
