Chorvatské ostrovy – Zverinac
Ostrov Zverinac s rozlohou 4,17 km2 leží v Zadarském souostroví zcela obklopený dalšími ostrovy, jmenovitě Dugy otok na jihozápadě přes Zverinački kanál, Molat na severu, Veli Tunn přes Tunski kanál a Sestrunj na severovýchodě za Centrálním průlivem. Přímou čarou je ostrov vzdálen 21 km západně od Zadaru, nejbližší osadou na pevnině je Petrčane 16 km severovýchodně.
Doprava
Na ostrov se můžeme dostat zejména pravidelnou dopravou, trajekty ze Zadar přes Rivanj a Sestrunj,. případně z druhé strany linky z ostrova Molat a Ist-Kosirača. Trajekt vyplouvá v sezoně denně, ale v jiné časy. Je to z přístavu Gaženica v jihovýchodní části Zadaru, kam se dojede od exitu Zadar 2 na dálnici A1 po rychlostní silnici D424 celkem 17,6 km. Lze si zde nechat převézt i automobil. ovšem na ostrově je jen málo silnic a ještě nejsou v dobrém stavu. Spojení je i s přístavem Božava na protějším Dlouhém ostrově.
Příroda
Ostrov je dlouhý 5,7 km ve směru do severozápadu k jihovýchodu a nepravidelně široký od 1,1 km po 500 metrů. Tvoří ho vápencový hřeben s nejvyšším vrcholem Klis ve výšce 117 m. Ostrov je na severovýchodní straně poměrně pravidelný v mírném oblouku, na členitějším jihozápadním pobřeží se do pobřežní čáry zařezávají hlavně dva zálivy Kablin a Zverinac, kde je také jediný přístav ostrova. Ostrov má však velmi strmé pobřeží a nejsou zde žádné významnější pláže. Ostrov byl pojmenován po šelmách, které zde kdysi žily, dnes se tu sporně setkáme i s hady.
Ostrov je z části holý, ale jinak pokrytý středomořskými keři, zejména při severním pobřeží. Ve střední části se pěstují olivy, hroznové víno, zelenina atd.; ale jinak se zde tradičně pasou ovce. Z oliv se lisuje olej.
Osídlení
Našly se zde stopy osídlení od nejstarších dob jako zbytky keramiky a mozaik a zbytky zdí z dob římských v zátoce Poripišće. Ostrov se připomíná poprvé až v roce 1421 jako Svirumi. Z pozdější doby se dochoval předrománský jednolodní tzv. řecký kostel. Ve středověku ostrov patřil zadarskému šlechtickému rodů Benja, od 1690 do 1835.pak rodině Fanfonja. Za nich zde byl postaven kostel sv Ignáce z Loyoly nad vsí a v roce 1746 barokní zámek. Jinak historicky ostrov patřil pod duchovní správu z Božavy na Dlouhém ostrově, od roku 1690 zde bylo nezávislé kaplanství.
Ostrov má jednu stejnojmennou osadu s nově opraveným přístavem. Žije zde kolem 50 stálých obyvatel.
Cestovní ruch
Ostrov nabízí skromné podmínky k rekreaci,k například hned vedle přístavu najdeme jedinou restauraci na ostrově. Zde si je ale možno objednat i snídaně. Dále tu stojí malý obchod, který je ale otevřen vždy, když má majitel nemá nic jiného na práci, třeba pozorování příjezdu trajektu, či jakékoliv jiné lodě. Zde si však lze zakoupit nejnutnější zásoby a potřeby. Přístav také disponuje malou čekárnou pro cestující čekající na trajektu.
Ze severní části přístavu začíná stoupat cesta k domům, které dnes slouží především o víkendech či k rekreaci. Na levé straně je vidět starý statek s nepravidelným nádvořím, ovšem nad ním je bowlingová dráha a ještě výše kostel.
Za ním se již rozkládají pole, která však pomalu zarůstají pro nezájem obyvatel, proto které se cestovní ruch stal významnějším zdrojem obživy, případně mladší obyvatelé ostrov již opustili. Na cestě k hřebenu najdeme i zarůstající hřbitůvek. Z vrcholů je za jasného počasí pěkný výhled na okolní ostrovy a pevninu.
Na ostrov dorazí ale jen málo rekreantů či námořníků, kteří mohou najít ubytování pouze v soukromí, není zde žádné ubytovací zařízení. Ovšem, kdo zatouží po klidu a romantice, asi bude obtížněji hledat příhodnější místo pro dovolenou. Tu si lze užívat při procházkách podél pobřeží nebo při jízdě na kole. Cyklistické stezky vedou po celém ostrově. Ostrov lze také využít jako základna pro cesty na okolní ostrovy.
