Chorvatské ostrovy – Prvić

Prvić je malý ostrov v chorvatské části Jaderského moře v Šibenickém souostroví o rozloze 2,41 kilometrů čtverečních. K nejbližšímu kontinentálnímu břehu je to jen 800 metrů, a to do Vodice, osady Srina, do samotné Vodice to je severně 1,5 km. Šibenik je vzdálen 7 km východně.

Celý ostrov je pod ochranou Ministerstva chorvatské kultury jako kulturní dědictví. Je otázkou, zda byl pojmenován po chorvatském starém bohu jara, nebo ho obyvatelé Vodic nazvali tak, že je nejbližší, první a obydlený ostrov. Ostrov je chráněn od povětrností volného moře dalšími pobřežními ostrovy, zejména Žirjem a Kaprijem.

Od pevniny ho odděluje Šibenický průliv. Při severovýchodním pobřeží mu leží ostrůvek Lupac a útes Galijola, od jihovýchodně ležícího Zlarinu ho odděluje Šibenická úžina (Šibenska vrata). Na západě se v moři rozkládají další nevelký ostrov Tijat a malý Logorun.

Doprava

Ostrov má velmi dobré spojen s pevninou; lodní linka sem míří ze Šibeniku i Vodice do obou přístavu ve dvou ostrovních osadách několikrát denně. Na ostrově však není automobilová doprava možná, zájemci si musí automobily nechat na placených parkovištích v přístavech v Vodici a v Šibeniku. Zde pak mohou jezdit pouze hasiči a někteří zemědělci s menšími traktory. Naproti tomu je zde možno jezdit na kole. Na ostrov je možno se dostat i taxi lodí do 5 osob. Ostrov má trajektové spojení i se sousedním ostrovem Zlarin.

Obě osady Prvic Luka a Prvic Šepurine jsou spojeny úzkou silnicí z betonových desek a pěšky to je asi 15 minut. Jinak lze klidnou chůzí celý ostrov může za přibližně dvě hodiny.

Záliv Prvic Luka je také oblíbenou zastávkou plachetnic, mají zde molo s dostupnými elektrických proudem, sprchou a podobně. Malý přístav je i v Prvic Šepurine s kotvištěm podél vnitřku vlnolamu pro asi 10 až 12 jachet.

Příroda

Ostrov je dlouhý 3,1 km dlouhé a 1,35 km široký, pobřeží má délku 10,6 km. Malebné pláže lemující ostrově jsou přírodní, moře je čisté a poměrně bohatá na ryby. Pro ostrov je charakteristické, není tvořen vápencem, jako ostatní ostrovy, ale křídovými dolomity. Střed ostrova je plochý ohraničený dvěmi delšími vyvýšeninami. Uprostřed leží dvě pole, kde se pěstuje vinná réva, zelenina a olivovníky. Nejvyšším vrcholem je Vítkovic s výškou 79 metrů. Severovýchodní pobřeží se k moři mírně svažuje, jihozápadní však příkře.

Osídlení

Ostrov by osídlen již od starověku, našly se i amfory s raně křesťanskými texty a římské dlaždice. Od středověku patřil ostrov šibenickým šlechtickým rodinám, zejména jako útočiště za moru v roce 1487 a před Turky. Polnosti obhospodařovávali zemědělci, kteří navyšovali populaci ostrova od konce 14. století. Starší z osad je z 15. století Sepurine. Františkáni zde v roce 1461 založili klášter s kostelem P. Marie Milosrdné. Uvažuje se ještě o starším benediktinským klášteře ve 13. století, ale nebylo to dosud doloženo. Za 2. sv. války mnoho obyvatel se zapojilo do antifašistického hnutí, je zde proto je mnoho antifašistických památek.

Hlavními zdroji obživy obyvatel jsou v zemědělství pěstování hroznové víno, oliv a fíků, rybolov a cestovní ruch. Na ostrově žije asi 550 obyvatel, obě osady mají kamenné ulicemi, které ale ovládá šumění moře a serenády cvrčků, tak obvyklé ve Středomoří.

Prvić Luka je hlavním přístavem ostrova. Ve zdejším kostele byl na vlastní žádost byl pohřben chorvatský historik, vynálezce a diplomat Faust Vrančić (1551-1617), který žil od roku 1579 i v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. Je nazýván chorvatským Leonardem da Vinci, protože i on popisoval vynálezy, jak jsou mlýny na příliv, visuté mosty a padák atd. V roce 2012 mu byl otevřen Památník.

V malém zálivu na severozápadní straně ostrova leží Sepurine. Zde stojí menší středověký kostel sv. Jeleni Križaricie, matky císaře Konstantina Velikého, a kostel z konce 19. století Nanebevzetí Panny Marie. Najdeme zde barokní zámek šlechtického rodu Draganic.

Na severní straně ostrova se nachází barokní letní usedlost rodiny Draganió-Vrančič, jde se nachází několik uměleckých prací.

Cestovní ruch

Ostrov Prvić patří ke klenotů, Šibenického souostroví, vítá návštěvníky upravenými staletými kamennými řadovými domky, které jsou chráněny jako celek. V nich najdeme dílny umělců a taverny s chutnými specialitami, třeba z ryb, se skleničkou rakije. Nabízejí se i sušené fíky, připravené podle staletí starého receptu. Zdejší malebné zátoky lákají ty, kteří hledají krásnou přírodu, osamělost a klid. Okolní moře je známo jako mimořádně čisté, proto sem míří sportovními rybáři a potápěči k podmořskému fotografování.

Proslulý jsou zdejší chutný a zdravý olivový olej a dobré víno. Na rozdíl od velkých turistických center zde můžeme vidět spousta roztroušených památek a míst.

Pro ubytování se zde nabízí hotel Maestral, ale také velké množství malých soukromých penzionů ve starých kamenných domcích. Ostrov má také obchody, několik restaurací, pizzerií a kaváren.

Pravidelně se zde konají různé kulturní a společenské akce, jako jsou nejen koncertů, ale i výstavy. Charakteristické pro ostrov jsou představení tradičního zpěvu a capella, ale i lidové slavnosti. Na konvi prázdnin se odehrává tradiční Burtiz, veslařský závod lodí s latinskými plachtami. Jako sport se zde doporučuje jízda na kole, jsou zde vyznačené stezky pro horská kola, bale i pro běh či chůzi po vrcholcích s krásnými vyhlídkami. Je si zde možno půjčit člun a vyrazit na některý z neobydlených ostrovů v okolí, třeba na ryby.