Oblíbená chorvatská města – 6. díl
Seznamte se s chorvatskými městy, které jistě budou alespoň průjezdním místem vaší trasty na cestě k moři do oblíbené destinace Chorvatska. Některé z nich nabízejí zajímavé turistické body, které stojí k vidění. Jiné mají bohatou historii v rámci své dlouhé existence.
BJELOVAR
Park s katedrálou svaté Terezie z Avily je hlavní turistickou dominantou tohoto chorvatského města. Tím se na svém území pyšní Bjelovarsko – bilogorská župa.
Bydlí zde dvaačtyřicet tisíc obyvatel složených z 0,5 procent z Čechů. Vozidla jsou značena písmeny BJ.
První zmínka o městě pochází z roku 1413. V roce 1756 zde byla vybudována pevnosti proti Turkům a roku 1874 se město stalo oficiálně svobodným městem. Opomenout však nelze ani konflikt s jugoslávskou armádou v roce 1991, který si zde vyžádal jedenáct obětí. Od dvacátého století se v Bjelovaru vyráběly také traktory Tomo Vinković. Po útoku Američanů však výroba skončila.
Katedrálu svaté Terezie z Avily mají na svědomí Češi, a sice piaristé Hubert a Ignác Divišovi. Kostel byl pak poškozen v roce 1880 díky zemětřesení a až o osm let později jej přestavil rakouský architekt. V roce 1991 znovu utrpěl rány, a to granátem, který zabil tři lidí. Až v roce 2009 se tento kostel stal díky papežovi Benediktu XVI. katedrálou.
GAREŠNICA
Garešnica má přes deset tisíc obyvatel, které zaujímají téměř z devadesáti procent Chorvaté. Garešnicu naleznete v mikroregionu Moslavina, severovýchodně od Kutiny.
Místní části jsou Ciglenica, Dišnik, Duhovi, Garešnički Brestovac, Gornij Uljanik, Hrastovac, Kajgana, Kaniška Iva, Kapelica, Mala Bršljanica, Mali Pašljan, Malo Vukovie, Rogoža, Tomašica, Trnovitički, Uljanički, Uljanik, Velika Bršljanica, Veliki Pašijan, Veliki Prokop, Veliko Vekovje a Zdenčac.
Město pochází patrně z roku 1527. Nepatří tak k nejmladším chorvatským městům, avšak má krásné pamětihodnosti, jako je například Kostel Panny Marie z roku 1752, který je dodnes původně vybaven. Garešnica má i památník padlých obránců z války za nezávislost.
Mezi slavné rodáky patří například filosof Boris Buden. Dále herec Zvonimir Ferenčić, malíř Mato Gereci, spisovatel Slavko Kolar nebo Vladimir Novotny nebo manažer mise Apollo 11 – Mika Vucelić.
