Split: Bohatý noční život a kulturní vyžití

Se svými přímořskými kavárnami a starobylými uličkami, křikem prodejců je Split jedním z nejpřitažlivějších středomořských měst. Má také jedinečné historické dědictví, které vyrostlo z paláce, který zde postavil římský císař Dioklecián v roce 295 nl. Palác zůstává ústřední složkou města, které se postupně proměnilo ve varšavské domy, činžovní domy, kostely a kaple různých národů. Za římsko-středověkým středním Splitem leží příměstské ulice plné palem a exotických rostlin, následované nádhernými řadami bytových domů socialistické éry.

Město je známé živým venkovním životem.

Tradiční jadranské menu se skládá z grilovaných ryb, smažených chobotnic a mořských plodů. Kromě toho je dalmatská pašticada ( plátky hovězího masa dušené ve švestkách a červeném víně) obzvláště dobrá ve Splitu a Makarské, kde se vyskytuje v poledních nabídkách téměř každé konoby.

Města ve vnitrozemí od pobřeží a podél delty Neretvy jsou známá svými žabími stehýnky – která jsou buď smažená v strouhance, grilovaná s česnekem nebo zabalená do pršutů. Neretva je také známá svými šťavnatými úhoři, zejména pokud se používá jako klíčová složka brodetu – pikantní červený guláš, který je často doplněn polentou.

Benátčané, Osmani a Rakušané

Ve 14 století se Split rozrostl za hranice paláce, přičemž dnešní Narodni trg se stalo novým centrem opevněného města, které se táhlo až na západ jako ulice nyní známá jako Marmontova. Benátská vláda, založená v roce 1420, vyvolala vzestup hospodářských bohatství města, protože městský přístav byl vyvinut jako entrepôt pro osmanské zboží. Turecká síla však měla být stále konstantní hrozbou: osmanské armády zaútočily na Split při mnoha příležitostech, nejblíže k jejich zachycení v roce 1657, když obsadily kopec Marjan, než byly odvezeny posily, které se rychle dodávaly z Benátek, Trogiru a Hvaru .

Během devatenáctého století rakouská vláda stimulovala obchod a pomohla urychlit rozvoj splitského přístavu.