Národní park Mljet
Ostrov Mljet, kterému se za Římské vlády říkalo Melita a během Benátské vlády Meleda se chlubí rozlohou 98 kilometrů čtverečních. Na ostrově je převážně hornatý terén, který je protnut dvěma navzájem propojenými krasovými údolími se slanou vodou, které se jmenují Velké a Malé jezero.
Ostrov se již za období Římanů používal jako rekreační oblast pro zámožné občany či vysoce postavené úředníky. Vybudované vily, které sloužily pro rekreaci, se víceméně nedochovali a dnes se zde nacházejí jenom torza dříve honosných vil. Roku 1151 byl ostrov darován benediktinům z Pulsana v italském Garganu a ti zde založily klášter. O dvě stě let později se ostrov ocitl pod správou Dubrovníku, který mu daroval bosenský bán Stipan a pod vládou Dubrovníku zůstal ostrov až do roku 1815.
V roce 1960 se západní část ostrova prohlásila za Národní park Mljet z důvodů ochrany vzácných borovic halepských a dubu cesmínového. Kromě toho je na ostrově i velmi bohatý podmořský život, který nabízí neskutečné krásy. Podmořské jeskyně a rokle, které se nacházejí po celém ostrově, poskytují útočiště mnoha druhům podmořských živočichů a vzácných ryb. Nejznámějším chráněným a nejohroženějším druhem v těchto vodách je tuleň středomořský.
Velké jezero má rozlohu necelých 1,45 kilometrů čtverečních a místy je hluboké až 46 metrů. Dále se na ostrově nachází množství neobydlených ostrovů, kam nezavítala lidská noha a příroda je tak nedotčená a divoká desítky let. Na jižní straně ostrova se nachází mnoho překrásných pláží s jemným, bílým pískem. Pláže jsou též vyhlášeny za přírodní rezervaci, kvůli bujné vegetaci, která zde roste. Na ostrově se nachází i několik historických budov, jako je Klášter Panny Marie z 12. Století a najdete ho uprostřed Velkého Jezera. Dále je pak ostrově rozeseto několik rybářských osad a vesniček, kde dodnes bydlí místní rybáři a zemědělci.
