Chorvatské ostrovy – Kaprije
Kaprije je ostrov v centrální části Šibeniku souostroví, jen málo přes 5 km vzdálený od pevniny, 8,5 km od Vodice a 16 km západně od Šibeniku. Ostrov má rozlohu asi 7 km2, od severozápadu k jihovýchodu měří 7 km, je velmi členitý, v obráceném směru má nejvíce 2,7 km a nejméně 250 metrů. Kolem leží více větších i menších až malých ostrovů, zejména Kakan na západě přes Žirjanský průliv (Žirjanski kanal) a Zmajan na východě.
Jméno ostrova je odvozeno od středomořské rostliny kapary trnité, jejíž pupeny se používají jako koření. Nakládají se do speciálního nálevu a jsou vyhledávanou pochoutkou. Na ostrově však neroste, ale setkáme se s ní na jiných místech v Dalmácii.
Doprava
Kaprije na spojena trajektovou dopravou a dotovanými expresními linkami s Šibeníkem, jde o linku Šibenik – Kaprije – Žirje. Spoje sem připlouvají dvakrát až třikrát denně. Spojení, i když méně časté, je také na ostrov Zlarin. Pro jízdu autem zde nejsou vhodné podmínky, silnice jsou jen úzké. Do budoucna se plánuje silnici rozšířit.
Příroda
Statisticky s 2.600 hodinami ročního svitu patří ostrov k těm nejslunnějším na Jadranu, léta zde jsou teplá a suchá..Ostrov je tvořen vrstevnatým vápencem, proto se zde v minulostí také vápno pálilo. V severní části ostrova jsou dvě jeskyně, ale turisticky nevyužívané. Povrch ostrova je porostlý nízkým porostem a travou, většinou to je ale makchie, ale také několik borovicových lesů.
Geologicky ho tvoří dva rovnoběžné hřbety a mezi nimi se rozkládá na úpatí zemědělsky využívaná půda s olivami a vinnou révou. To jsou vedle ovoce hlavní plodiny na ostrově. Povrchová voda zde není, musí se sbírat dešťová do nádrží soukromých i veřejných. Nedávno byla postavena nová nádrž s objemem 500 m3, která se plní z cisternových lodí.
Z vrchů je nejvyšší Vela Glavica 132 m a Kapić 131 m. Ostrov je rozčleněn mnoha zátokami, z těch větších to jsou Jelinjača, Vanjska a Gačice, na severním pobřeží Mikavica, Muna, Japlenišće a na jižním pak Mala a Vela Stupica, Kabal, Kruševica a další.
Osídlení
Na kopcích Gradina a Gustijerna jsou zbytky byzantských pevností ze 6.století, které chránily bezpečnost námořních tras. Ve středověku se sem ubíraly cesty mnoha poustevníků, kteří žili v osamělých místech, kde k tomu měli vhodné podmínky. Od 14. století ostrov patřil různým šlechtickým rodinám, nejvíc obyvatel sem přišlo v 16. a 17. století v době tureckého nebezpečí. Kostel sv Petra byl postaven právě na přelomu 16. a 17. století.
Dnes je na ostrově jediná obec Kaprije, která leží na jihozápadním pobřeží ve stejnojmenné zátoce, kde je také hlavním přístav ostrova. Obec asi 130 obyvatel a je cestou spojena s blízkou osadou Muna, která leží ve stejnojmenné zátoce s přístavem. Na jižním cípu ostrova stojí maják..
Cestovní ruch
Velmi členité pobřeží ostrova nabízí příjemné možnosti ke koupání, rekreanti zde hlavně oceňují klid, čisté ovzduší a čisté moře. Pěkné koupaliště je upraveno na protějším ostrůvku Kakanu, kde je i kemp.Vedle zmíněných lokalit na ostrově je třeba v sezoně restaurace a kotviště jachet v zátoce Nozdra Mali jihovýchodně od obce Kaprije.
V roce 1944 byla v blízkosti severního mysu Kaprije potopena německá bitevní loď Francesca da Rimini, a je tak výborným cílem potápěčů. Ostrov oceňují i jachtaři pro blízkost Kornatských ostrovů a četné malé ostrůvky v okolí Na ostrově Kaprici je však možnost ubytování jen v soukromí. I tak je ostrov oblíbený rybáři a milovníky vodních sportů.