Chorvatské ostrovy – Lavdara

Lavdara leží v Zadarském souostroví v jižním Chorvatsku. Správně by se mělo psát Velká Lavdara, protože v sousedství se nachází ostrůvek Malá Lavdara. Jméno ostrova bylo odvozeno od latinského slova lapidárium (t.z. kamenné, lapis je kámen).

Ostrov je tvořen vápencem, který se zde již v starověku těžil a byl používán i ve středověku na výstavbu Zadaru.

Ostrov má rozlohu 2,27 km2, je asi 3,8 km dlouhý, široký ve středu 950 metrů, průměrně asi 600 metrů. Délka pobřeží se udává 9,2 km. Ostrov leží vedle významnějšího západního souseda Dugi Otok, dá se také říci, že je to v jižní části malého moře ohraničeného ostrovy Iž, Ugljan, Pašman a Sit. V okolí se také nacházejí malé ostrůvky Rava, Tukošćak, Mrtonjak, Glavoć, Žut a již zmíněná Malá Lavdara.

Lavdara je vzdálená 18 km jižně od Zadaru, měřeno přes ostrov Ugljan, a stejně 18 km západně od Biogradu na moru, a to rovnou přes ostrov Sit.

Doprava

Na ostrov nejezdí žádné pravidelné linky, dá se sem doplout pouze půjčenou nebo vlastní lodí. Je to sem pouhých 15 až 20 minut lodí, tedy 2,5 kilometrů od města Sali na sousedním ostrově Dugi otok. Škrovada je mělká zátoka na jihozápadní straně ostrova, proto se zde nedoporučuje přistávat při jižním větru. Hloubka moře zde dosahuje od 5 do 10 metrů. Po vylodění na břeh je možné navštívit místní sezonní restauraci.

Příroda

Ostrov se vyznačuje absolutním klidem a kol kolem průzračně čistou vodou, však také leží na okraji národního parku Ostrov je tvořen hřebenem se třemi vrcholy Zmorašnji Mali Vrh (67 m), Južni Mali Vrh (66 m) a nejvýšší vrch ostrova Veli Vrh (87 m), ze kterého je krásný výhled na okolo ležící ostrovy. Na Lavdaře se také nachází 25 až 30 m hluboká jeskyně Vela Jáma, který byla nově objevena v roce 1975, ale v minulosti byla jeskyně používána jako útočiště pro pastýře.

Pobřeží je členité s četnými zátokami, největší z nich se jmenuje Veli Bok a leží na západním pobřeží. Celý ostrov je částečně pokrytý keři a žlutým travnatým porostem. Na ostrově je však obtížný pohyb, protože jsou zde všude vyčnívající ostré vápencové kameny. Také celé pobřeží je tvořeno ostrými škrapy. To je chemickými procesy, větrem a mrazem vymletý vápenec, který má ostré hrany, po kterých se nedá chodit. Přesto je tu jedno navštěvované místo na jihovýchodní straně ostrova, kde najdeme hladké podlouhlé vápencové desky, které pomalu klesají do moře.

Toto místo je velmi vhodné k opalování, koupání a šnorchlování. Za celý den kolem projede jen pár lodí, takže je tu nádherný klid. Jinak východní strana ostrova nemá žádnou floru, a není zde žádné vhodné místo ke koupání, ale na zbytku pobřeží najdete malebná a nezalidněná místa u moře, kde nejsou ani mořští ježci ani otravné řasy.

Po ostrově nevedou žádné silnice ani cesty a veškerý pohyb je proto možný pouze po moři. Podél celého ostrova lítají racci středomořští, ale jinak se tu moc zvířat nenajde. Žijí tu dva druhy nejedovatých hadů, občas je vidět zajíce. Po zemi pohybují malí a neškodní štíři, objevují se tu i zajímavé stromové krysy. To ale spíše ocení přírodní nadšenci. O to více života nabízí okolní moře, kde je k vidění mnoho druhů mořských ryb. Je to ráj pro milovníci potápění i rybolovu.

Ostrov má mírné klima s průměrnou teplotou 16 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s 25 °C a nejchladnějším únor s 8 °C. Srážkový průměr je 1.432 mm za rok, nejdeštivějším měsícem je září s 219 mm deště a nejsušší srpen s 44 mm dešťových srážek.

Osídlení

V středu ostrova můžete najít staré kamenolomy, kde těžili již Římané kámen pro stavbu města Zadaru. Na Lavdaře najdeme na zálivem hrad či zámek z konce 17. století. Ale až do druhé světové války byla Lavdara využívaná pro chov hospodářských zvířat, k pěstování ovocných sadů a vinic. Na toto je památkou opuštěný statek uprostřed ostrova. Dnes na ostrově najdeme dočasné přístřešky pastýři, rybářů a dělníků z lomu. Ti pocházejí hlavně z Kukljice a Sali.

Jinak mimo sezónu není ostrov obydlen, pouze v letním období ožívá turisty a místními, kteří se snaží vytvořit pro ně nezapomenutelnou dovolenou.V současné době tu stojí asi 20 chat, které jsou využívané pro cestovní ruch. Na jihovýchodním konci stojí moderní maják.

Cestovní ruch

Superlativy ostrova jsme již vylíčili, takže s zmíníme o možnostech zdejšího pobytu. Podél západního břehu ostrova, jsou v borových lesíčcích umístěné pohodlné turistické apartmány se 4 a 5 lůžek, v severnější části dokonce tvoří malou vesničku. Takže se zde dá hovořit o klasických apartmánech, rybářských domcích, ale i o robinsonovských apartmánech.

Majitelé nabízejí možnost vypůjčení člunu, jsou zde malá mola s úvazišti. Pak není problém se dopravit na nedaleko vzdálený Dugi otok, kde jsou obchody, lékárna, bankomat, zábava (diskotéka, internetová kavárna), restaurace atd. Pro lepší rekreaci jsou zde místy betonová plata jako malé pláže. Robinsonovské domky jsou většinou v odlehlých zátokách, ale i na sousedních malých ostrůvcích. Jsou samozřejmě izolovaně, bez jiných domů v blízkosti.

Všeobecně voda se používá filtrovaná z dešťové vody, která se uchovává v rezervoárech, elektřina je solární s napětím 12 V, ale sporák a lednička fungují na plyn. Voda se ohřívá sluncem, ale všeobecně je s vodou potřeba velmi šetřit. Jako u ostatních potravin je třeba se jí vybavit předem.

Jednotlivé domky mají i různé vybavení, od dobře až po sparťansky zařízené. Ale s tím je nutno počítat, místo není vybavené pro přepychovou dovolenou, ale pro ty, kteří mají rádi klid, ticho, přírodu a čisté moře. Těm to určitě přinese nezapomenutelnou dovolenou. A věřte, že popularita ostrova Lavrada se stále zvyšuje, o čemž svědčí to, že je nutno si zde pobyty předem rezervovat.