Chorvatské ostrovy – Ošljak

Chorvatsko má tři ostrovy se jménem Ošljak, předně jeden bez přízviska, ten je z nich největší, a pak dva malé, Ošljak Veliký s rozlohou 1,1 ha jižně od Pašmanu a Ošljak Malý, asi 650 metrů východně, asi ještě poloviční. Stejné jméno pak nese i jedna hora s výškou 595 metrů asi 9 km severně od Trogiru. My se budeme věnovat ostrovu Ošljak, který leží mezi ostrovem Ugljan a Zadarem.

Jde o nejmenší obydlený ostrov na pobřeží Jaderského moře, u jeho chorvatského pobřeží. Od Zadaru je vzdálen 3,2 km a od pobřeží Ugljanu pouhých 850 metrů. Leží v Zadarském průplavu, asi 780 metrů severně od centra osady Kali, a asi 940 metrů od osady Preko na ostrově Ugljan, administrativně patří pod město Zadar.

Doprava

Ostrov má jediný námořní přístav, který má asi 4 metry hluboké moře a je dobře chráněný před větry. Jezdí sem pravidelná trajektová doprava 4 krát za den, a to 2 krát z Preku a 2 krát ze Zadaru. Přístav se nachází na západní straně ostrova. Na něm však nejsou žádné silnice a ani cesty pro vozidla, a to ani parkovací plochy. Dokonce se ani neuvažuje, že by se něco takového zde v budoucnu budovalo.

Příroda

Reliéf struktury ostrova odpovídá dalmatskému typu pobřeží, je složen z vápencových a dolomitových hornin. Ostrov má oválný tvar zhruba natočený od severu k jihu, a to v délce 850 metrů, napříč pak je to maximálně 480 metrů, plochu má 33,2 ha, pobřežní linie je dlouhá 2,41 km a nejvyšší bod ostrova má výšku 88,8 metrů nad mořem. Nazývá Lazaret.

Ostrov je porostlý cypřiši a borovicemi, machií (křoviny) i plantážemi starých olivovníků. Některé plochy jsou uvedeny s tím, že na nich rostou ohrožené, a tím pádem chráněné rostliny uvedené v červené knize. Jinak zde najdeme suché trávníky na jemném písku, ale i tvrdé skalnaté podloží. Ostrov je od roku 1985 vyhlášen jako chráněná krajinná oblast.

Zajímavá je i zdejší fauna, zejména zde mají stanoviště některé ohrožené druhy ptáků, jako je třeba skřivan lesní (Lullula arborea), linduška úhorní (Anthus campestris), sokol stěhovavý, orel skalní ( Aquila chrysaetos), kormorán chocholatý (Phalacrocorax aristotelis), orlík krátkoprstý (Circaetus gallicus), potápka rudokrká (Podiceps grisegena), rybák severní (Thalasseus sandvicensis), Ostříž jižní (Falco eleonorae) či buřňák šedý (Calonectris diomedea). Z Červené knihy obojživelníků a plazů je zde domovem přísně chráněná kareta.

Podnebí je zde příjemné s dlouhými, suchými a teplými léty a krátkými, mírnými a deštivými zimami. Průměrná roční teplota se tu pohybuje kolem 15,2 ˚C, leden má v průměru asi 7 ˚C, zatímco průměrná teplota nejteplejšího měsíce července se pohybuje mezi 24 °C a 25 ˚C.

Osídlení

Ostrov Ošljak bylo osídlen již v dávných dobách v období starého Říma. Ve středověku byl od roku 1320 v držení zadarského arcibiskupství, pak patřil do majetku šlechtických rodin. Do roku 1630 Ošljak sloužil jako karanténa pro infekční pacienty. Za válek šlo o velmi strategicky bod v ochraně Zadarského průplavu, při několika příležitostech, konkrétně v roce 1242, a pak v letech 1311 až 1313, se zde vylodilo benátského vojska během útoků na Zadar. V roce 1775 se zde postavily dva větrné mlýny na obilí, ale ukázalo se, že vzhledem k nestálosti větru nejsou ekonomicky životaschopné. Dnes z nich najdeme jen zříceniny. Největší památkou ostrova ale jsou kostel sv. Panny Marie, na severu ostrova pak zříceniny letní rezidence rodinnou Calogerů z doby Benátské republiky, rodina pravděpodobně pocházela ale z Kréty. Pokud jde o kostel, jeho základy byly položeny již v 6. století, ale je připomínán již v roce 1320, je ), ale původně byl zasvěcený sv. Jeronýmovi, přestavěn byl v 15. století péčí zadarského arcibiskupa Lawrence Veniera. V roce 1630 zde byla postavena vojenská nemocnice.

Osada na ostrově je dobrým příkladem tradiční středomořské architektury, jde o ucelený soubor deseti budov tvořících celou vesnici, většinou osídlenou rodinou Valčićů. Domy se datují do 17. a 18. století. Základní škola zde zahájila provoz v roce 1927, ale ukončila ho v roce 1958.

Dnes tu bydlí asi 30 obyvatel, osada Ošljak se rozprostírá na pobřeží v délce asi 950 metrů a asi 70 metrů hluboko od pobřeží.

Na severu ostrova stojí maják, který je viditelný do vzdálenosti asi 12 km.

Cestovní ruch

Ostrov po svou malou rozlohu nepatří k často vyhledávaným destinacím, ale přesto se tu lze ubytovat v apartmánech, lze si pronajmout byl. Podél pobřeží jsou úzké příjemné pláže, ostrov je protkán sítí cestiček k procházkám. Například se doporučuje vstoupit na vrchol, odkud je pěkný výhled na Kali a Preko .Ošljak však také nabízí četné možnosti rybaření a potápění, včetně šnorchlování.