Slunný Hvar
Údajně nejslunnější ostrov při dalmatském pobřeží, a také název pro hlavní město tohoto ostrova. „Levandulový“ Hvar, italsky Lesina, latinsky Pharia, chcete-li je 80 km dlouhý a najdete zde okolo jedenácti tisíců obyvatel, živých z rybolovu a cestovního ruchu.
Tento ostrov administrativně spadá do Splitsko-dalmatské župy, od ostrova Brač je odříznut Hvarským kanálem, od ostrova Vis Visským a od Korčuly Korčulským kanálem. Od ostrova Pelješac zase kanálem Neretva. Nejvyšším vrcholem je Sveti Nikola při své 626 metrové výšce n. m.
Hlavní město ostrova Hvar je město Hvar, to skýtá asi 4138 tisíc obyvatel a je sídlem záviděníhodného, prvního veřejného divadla v Evropě, otevřeného roku 1612. To, že je celý ostrov živ z cestovního ruchu, je krom slunné destinace, vinou památek ve městě, mezi které například patří pevnost Španjol. Ta byla vybudována v 16. století, ve zlatém období Hvaru Benátčany, a to v místě dřívějšího Illyrského hradu, později též byzantské pevnosti, vybudované za císaře Justiciána v 6. stol. n. l.
Unikátní památkou je archeologická sbírka a lapidárium Dr. Grgy Novaka (1888-1978), který byl chorvatským (rodák z Hvaru) historikem, archeologem (historii a archeologii studoval v Praze a ve Vídni), a také profesorem na Filosofické fakultě v Skoplje. Později se věnoval výuce antické historie na univerzitě v Záhřebu, kde byl také rektorem, aby se brzy nato stal prezidentem Chorvatské akademie věd a umění pro období 1958-1978. Jeho archeologická sbírka a lapidárium se nachází v bývalém kostele sv. Marka v Hvaru.
Mezi další památky města patří biskupské muzeum, galerie moderního umění Arsenal nebo letohrádek a umělecká sbírka Hanibala Lucice.
A mezi další města patří více než 2300 let staré městečko Sucuraj, anebo jedno z prvních v antice osídlených míst na jaderských ostrovech – Stari Grad, nacházející se na opačné straně ostrova Hvar.
