Pobřeží Kvarnerského zálivu
Celý Kvarnerský záliv lemují od severozápadu na jihovýchod horská pásma, takže každý, kdo se chce dostat na toto pobřeží, musí vždy nejdříve přejet pohoří. Díky ochranným valům pohoří Učka, Čičarija, Kapela a Velebit panuje v zálivu mírné, středomořské podnebí s roční průměrnou teplotou 14° C.
To je prostředí jako stvořené pro palmy, vavříny, agáve, kiwi a citrony. Na opatské riviéře sahají hory skoro až k moři, na Crikvenické riviéře je za nimi několikakilometrový pás úrodné půdy.
Ve středověkých dobách ovládal tuto oblast šlechtický rod Frankopanů. Tvrze, kastely, paláce a věže, které tu po něm zůstaly, jsou nejvýznamnějšími pamětihodnostmi kraje. Krátce poté, co v r. 1873 Jižní dráha z Vídně prodloužila trať z Vídně do Terstu o vedlejší přípojku do Rijeky, postavili Rakušané ve městě Opatija první hotely. Přibližně ve stejnou dobu financovali Maďaři a Češi stavbu velkolepých vil v Crikvenici. Brzy následovaly Kraljevica a Novi Vinodolski. Opatija a Crikvenica spolu záhy úspěšně soupeřily, především jako zimní léčebné klimatické lázně, o přízeň vyšší společnosti od aristokracie a finančních magnátů po císaře a krále. Něco z atmosféry tohoto starého, mondénního světa dodnes vyzařují i nádherné parky a postupně restaurované hotely, které se proměňují v luxusní čtyř- a pětihvězdičkové hotely.
Podél Kvarnerského zálivu jsou rozeseta města, městečka a letoviska, které jsou většinou lázněmi, nebo poskytují skvělé možnosti ke trávení dovolené nejen lázeňským hostům, ale i běžným turistům. Neznámějšími jsou Opatija a vedle ní dále Crikvenica, Lovran, Novi Vinodolski a Rijeka. Většina těchto měst nezapře svou noblesní atmosférou nostalgii starých časů. Zajímavé je i jejich bezprostřední okolí, které nabízí turistům poznat život za starých časů. Příkladem za všechny je středověké městečko Kastav, do kterého se lze dostat asi po třech kilometrech z Opatije směrem na sever. Leží na strmém návrší a je obehnáno starými hradbami, odkud je úžasný výhled na moře a ostrovy Krk a Cres.
