Crikvenica
Crikvenica se nachází na chorvatské pobřeží Jaderského moře v Kvarnerském zálivu, jen 35 kilometrů od města Rijeka a hlavního města v Primorje-Gorski Kotaru.
Město je velkým dopravním uzlem a také největším přístavem v Chorvatsku, vstupní branou pro celou střední část Chorvatska a velké části střední Evropy. Město Crikvenica je ve skutečnosti riviérou s řadou takřka spojených malých turistických letovisek Crikvenica, Dramalj a Jadranovo.
Historie
Historie se tu začala psát na vršku nad městem, ve starém městě Kotor. Za Římanů zde byla pevnost Ad Turres. Ves a jedním velkým a sedmi menšími kostely vyhořela roku 1776, obyvatelé se přestěhovali blíže k moři a Kotor je dnes zříceninou.
Crikvenica nevznikla po požáru Kotoru, osídlení tu bylo před mnoha staletími, jak dokazují archeologové. Přirozené zátoky byly využívány loděmi od nepaměti, zde u ústí řeky Dubravčiny vznikla osada někdy v době počátku našeho letopočtu. vedla tudy důležitá obchodní stezka a pak římská silnice. Od 8. století zde již měli osady Chorvati, nazvali to tu Vinodolem. V roce 1412 princ Mikuláš IV. Frankapan podepsal zakládající listinu kláštera sv. Pavla Poustevníka s kostelem Nanebevzetí Panny Marie u ústí řeky Dubravčina do moře, což je počátek Crikvenice. Dnes je z kláštera hotel Castle a jde o symbol cestovního ruchu ve městě.
Crikvenica byla až do konce 19. století malou rybářskou osadou, je známo, že mnoho zdejších obyvatel odplulo do Ameriky a usadili se v San Pedru v Kalifornii, v Seatlu ve státě Washingtin a stali se tam významnými rybáři.
Cestovní ruch
Cestovní ruch zde začal po roce 1890 s prvním hotelem ve městě, Hotelem arcivévodkyně Clotilde, dnes lékárnou Jaderského moře. V roce 1895 se postavil první významný hotel Terapie, původně jmenoval Hotel arcivévody Josefa.
Pauline kláštera a obnovit kostel Nanebevzetí Panny Marie (1412 .). Paulus Riedl , Pauline umělec vyzdobil oltář farního kostela Nanebevzetí Panny Marie (1776), mistr Tomáš , stavitel mnoha kostelů v Vinodolu a na ostrově se narodil na konci 15. století. ve Kotor. Klívie George Julius , největší světový jemně malíř začal způsob, jakým se svět slaví klášter Pauline v Crikvenici, kde získal první poznatky (narozen v roce 1498).
Památky
Kostel Nanebevzetí Panny Marie má dnes úpravu z roku 1776, dále je zde kostel sv. Antona. Strukturu města vlastně vytvořili architekti S.Höfler a Koloman Rimanozy, kteří navrhli hotely Terapie a Miramare a další vily a parky v letech 1895 až 1905. Další Rovešnjak Stephen, architekt, vytvořil návrhy na velký počet crikveničkých vil, hotelů a rodinných domů na počátku 20. století.
Dramalj
Osada Dramalj, která leží severně od Crikvenice, je také starého, již řeckého původu, ale ve středověku skoro zanikla. Protože pobřeží bylo ohrožováno piráty, žilo tu jen velmi málo lidí. Postupně se pobřeží obydlelo, zejména proto, že tu Francouzi postavili silnici, roku 1812 byl postaven farní kostel. Cestovní ruch se zde začal rozvíjet až po roce 1950, dnes jsou zde velký nově postavených vil, domů a bytů, velká nabídka ubytování, zejména různé hotely. Na nedalekém poloostrově Kačjak je velké turistické středisko s bungalovy a pavilony, sportovní a rekreační středisko se sportovními kurty, diskotéka a restaurace s terasou s výhledem na ostrov Krk.
Jadranovo
Jadranovo je nejsevernější částí Crikvenice, ale jde také o velmi starou osadu z doby kamenné a římské. První letní hosté sem přišli v roce 1935, dnes zde nejsou hotely, ale jen soukromá ubytovací zařízení, apartmány a podobně. Letní zábavou jsou zde rybářské závody.
Okolí
V okolí Crikvenice je sladkovodní Kavranovo jezero, na jižní straně masivu Kavranské skály, asi 2 km severně od Crikvenice. Rozměr jezera se mění v závislosti na ročním období, takže silné deště ho mohou zvýšit na 143 m2. Jezero je nejmělčejší v severní části, zatímco na jižní straně je hlubší a dosahuje až 70 cm. Žije zde mnoho vzácných živočichů a roste mnoho druhů rostlin. Na břehu jezera není žádné osídlení, takže jeho přírodní charakter je turisty velmi atraktivní.
Pro milovníky starých hradů můžeme zmínit zříceniny hradů Badanj a Grižane.
